Lípa malolistá, Tilia cordata Mill
Lípa malolistá, též nazývaná srdčitá, je středně velký strom s pravidelnou vejčitou korunou, který dosahuje výšek až 30 m. Solitérně rostoucí stromy mohou mít až 4 m silné kmeny a dožívají se věku 300 – 400 let. Nedosahuje však tak velkých rozměrů ani se nedožívá tak vysokého věku jako lípa velkolistá. Listy jsou srdčité, poměrně malé a na spodní straně mají chomáčky rezavých chlupů. Květy jsou bíložluté a výrazně voní. Plodem je drobný oříšek s podpůrným listenem.
Lípa malolistá velice dobře snáší stín a preferuje humózní vlhké půdy. V lesích roste v podrostu, často jako keř. U nás můžeme lípu malolistou nejčastěji potkat v suťových lesích spolu s javory a jasany a habry nebo v sušších místech luhů velkých řek ve společnosti dubu letního, jilmů a jasanů. V létě se listy pokrývají lepkavou tekutinou zvanou medovice, kterou produkují mšice sající šťávu z listů. Pro tuto vlastnost není příliš oblíbená v městských výsadbách.
Lípa byla vždy považována za významný strom. Jejich lehké a měkké dřevo bylo využíváno v řezbářství. Lipový květ se v čajových směsích používá při horečnatých onemocněních z nachlazení, onemocnění ledvin a močového měchýře. V krajině byla hojně vysazována jako solitéra v blízkosti sakrálních objektů nebo ve stromořadích kolem silnic (tzv. císařské lípy).
